Stavba pevností před 16. stoletím

Nejvýznamnější inovace zašlo historické pevnostní stavitelství savedením střelných zbraní, proti nimž středověké hrady a hradby skýtaly jen malou ochranu. Od konce 15. století proto italští architekti navrhovali nové konstrukce pro nasazení střelných zbraní, jako byly střílny nebo postavení pro kanóny.
Začala přestavba a na mnoha místech dokonce úplná náhrada hradeb a hradních věží v mohutné bastiony, silná zdiva s hlubokými příkopy, přizpůsobená balistice střel.
Od té doby se stavba pevností řídila rychle se rozvíjejícím dělostřelectvem. Rostoucí pronikavou sílu a dostřel architekti řešili stále silnějšími zdemi a rozsáhlejším opevněním, ale také uměním a bohatostí tvarů na stavbě.
Budování pevností od 16. století

Jako jedno z prvních německých měst se Drážďany kolem roku 1550 vybavily takovým kompletním bastionovým opevněním, které Napoleon o dobrých 250 let později využíval k častým pobytům během svých tažení.
Za výjimečný vrchol evropského pevnostního stavitelství jsou považovány Opevněná ideální města, plánovaná z vojenského hlediska a nově vystavěná na strategických místech, např. Terezín a Josefov (CZ), Dömitz (DE) nebo Sabbioneta (IT).
Na začátku 19. století vynutilo moderní dělostřelectvo výstavbu systémům velkých pevností, které se táhly přes celé regiony a jejichž výběžky ležely místy více než 5 km před osadami. Zde se zapsali například:
- Prusové v Magdeburgu, Küstrinu, Mainzi, Ulmu, Koblenci nebo Ingolstadtu,
- Rakousko v Pule, Komárně, Přemyšli nebo Krakově,
- Rusko v Modlinu a ve Varšavě,
- Portugalsko v Elvasu nebo Valênci,
- Španělsko v Badajozu a Alicante.
Budování pevností od 20. století
Jako reakce na obrovský pokrok ve zbraňové technice mizela opevněná stavba v 20. století stále více do podzemí a do horských masivů. Působivé jsou především obrovské obranné linie bunkrů jako Maginotova linie (FR), Siegfriedova linie nebo Atlantický val.
Během studené války naopak vznikla obrovská hraniční zařízení jako „železná opona“ a systémy atomových krytů, které jsou svědectvím doby ohrožující existenci evropských národů.
Také proto musí být tito architektoničtí pamětníci zachováni a jejich poselství šířeno.
Zjistěte více o různých epochách budování pevností s jejich architektonickými a taktickými zvláštnostmi.
Architektura pevností 15.–19. stol.
S příchodem střelných zbraní došlo k zásadní proměně v budování pevností. Začala přestavba a na mnoha místech dokonce úplná náhrada obranných zařízení a hradních věží v mohutné bastiony, silná zdiva s hlubokými příkopy, přizpůsobená balistice a dostřelu nových střel.
Pevnostní architektura 20. století.
Vývoj železobetonu přinesl druhou fundamentální změnu v pevnostním stavitelství. Pevnosti z kamene byly do značné míry neúčinné proti moderním zbraním. Pevnostní stavitelství se maskovalo a orientovalo pod zem. Vznikly gigantické bunkrové linie, systémy civilní obrany a vládní bunkry.
Pokud toto vidíte po úplném načtení stránky, chybí soubory LeafletJS.
